Home page > Aktuality > Bojové střelby nejsou jen o zmáčknutí spouště a odpálení rakety

Bojové střelby nejsou jen o zmáčknutí spouště a odpálení rakety

Bojovými střelbami z protiletadlových raketových kompletů vyvrcholí tento týden ve vojenském újezdu Hradiště na Karlovarsku mezinárodní cvičení Tobruq Arrows 2016. Společného výcviku jednotek pozemní protivzdušné obrany se účastní dvě stovky vojáků z České republiky, Litvy a Slovenska.

Zmáčknutí spouště a odpálení rakety při střelbách je ovšem jen pomyslná třešnička na dortu. Předchází jí náročný výcvik vojáků a důkladná příprava. Nedílnou součástí je i kontrola odpalovacích zařízení a řízených střel. Strakoničtí vojáci ji provádí ve spolupráci se zaměstnanci vojenského zařízení z Nového Plesu.

Na každou raketu se vede dokumentace

„Musíme důsledně dodržovat stanovený postup. Jedná se o ostrou munici, opatrnost a bezpečnost práce je nezbytná,“ říká Josef Rozman z Nového Plesu, zatímco prohlíží spouštěcí zařízení a hlavici rakety protiletadlového kompletu S-2M. Kontrolou prochází i další typy střel. Stav předního a zadního krytu, funkčnost kontaktů na raketě či vlhkost kontejneru, ve kterém je raketa uložena, to jsou jen některé vlastnosti, které se kontrolují u munice protiletadlového kompletu RBS-70. „Na každou raketu se vede dokumentace, ve které se uvádí, kdo ji vystřelil, na jaký cíl, za jakého počasí, s jakým výsledkem,“ doplňuje Rozman.

Po raketách přicházejí na řadu odpalovací zařízení. „Kontrolujeme stav a funkčnost všech součástí, včetně přídavných zařízení, měříme výkon laserového paprsku, pomocí kterého je raketa naváděna na cíl, čistíme skla zaměřovače,“ popisuje kontrolu kompletu RBS-70 nadrotmistr Jan Špiřík ze strakonického pluku. Specializovanou činnost může provádět jen díky kurzu, který absolvoval u švédské firmy Saab, jež zmíněné zbraňové systémy vyrábí.

Švédské pracovnice strčily vojáky do kapsy

„Než jsem jel do Švédska, byl jsem přesvědčený, že umím pájet. Ženy, pracující ve zdejším výrobním závodě, nás ale hravě strčily do kapsy. Útěchou nám bylo snad jen to, že mají třicetiletou praxi. Stejné to bylo i s čištěním zaměřovačů a skel. Myslel jsem si, že je to hračka. Rychle mě ale vyvedly z omylu,“ vzpomíná nadrotmistr Špiřík a dodává: „Hodně jsem se zde naučil. Ocenit musím i trpělivý přístup našich lektorů, kteří se snažili odpovědět na všechny naše otázky.“

Přesto přiznává, že srdeční záležitostí jsou pro něj protiletadlové komplety S-10M. Zřejmě proto, že u nich před dvanácti lety začínal. „Nejdřív si najdu záměrný bod. Operátor na něj zaměří a já se dívám do dalekohledu, umístěném na odpalovacím zařízení. Osa v dalekohledu musí být shodná s osou v zaměřovači, který používá operátor,“ vysvětluje základní princip takzvané rektifikace. Když zjistí odchylku, bere nářadí a seřizuje zařízení. Tím ale měření zdaleka nekončí. Kontrolují se mimo jiné i elektrické impulsy od zapnutí napájení raket až po samotné odpálení. Prověřuje se funkčnost spojení mezi osádkou bojového vozidla a řada dalších věcí. „Kontrola jednotlivých odpalovacích zařízení se nedá srovnávat, každé má své specifikum. Nejdůležitější je praktická zkušenost, tu nic jiného nenahradí,“ uzavírá Špiřík.

 

Foto: nadporučík Pavel Král

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice

Fotogalerie

Nahoru